spolek

Jsme parta lidí, kteří si tohle místo zamilovali a sdružili se ve spolku NÁDRAŽÍ KOVÁŘSKÁ, z. s., aby kouzelné stanici vrátili bývalou krásu a život. Pracujeme na tom ve svém volném čase, kterého máme vzhledem k velikosti projektu hroznĚ málo. A financujeme to ze svých soukromých zdrojů, které jsou také dost omezené. Ale nenaříkáme a pokračujeme, protože nás to baví.

bára a štěpán macháčkovi

barbora@nadrazikovarska.cz / stepan@nadrazikovarska.cz

To jsou naši nádražní Egypťané. Neustále migrují mezi Kovářskou a Káhirou a nedokážou se rozhodnout, kde je jim líp. Často se jim v Africe zdají sny o Kovářské, ale Báře se zase třeba zdálo, že se probudila v našem hytláku na nádraží v Luxoru. Zatímco ale rozhlasové reportování z Blízkého východu bude mít nejspíš jednou konec, na Kovářské je to všechno teprve začátek! Štěpán pro nás nádraží objevil. Když kupoval od Správy železnic totální ruinu výpravní budovy, klepali si na čelo i zástupci prodávající organizace. Naštěstí ho Bára morálně podpořila, a tak tu díky ní dneska jsme my, i nádraží. A zatímco Štěpán je náš hlavní ideolog, Bára ladí estetiku místa a zásobuje nás nepřekonatelnými kotlíkovými guláši.

pavel polák

pavel@nadrazikovarska.cz

Poprvé přišel na nádraží v předjaří v roce 2019. Ve vodárně ležely všude rozbité střepy, pod nehty zalézala zima, po obloze se honily mraky, chvíli svítilo slunce, chvíli bylo zataženo, chvíli sněžilo. Stačilo mu málo, aby se do tohoto tehdy ještě rozvaleného nádraží zamiloval. Od té doby usilovně zachraňuje vodárnu, a proto se mu také říká nádražní vodárník. Kromě toho je i předsedou našeho spolku, ale tak mu nikdo neříká. Do Kovářské to sice nemá tak daleko jako nádražní Egypťané, ale i z Berlína je to pěkný kousek.

máca a kuba vránovi

kuba@nadrazikovarska.cz

Stejně jako všichni mužští členové spolku je i Kuba novinář. Řadu let pracuje na seriálu o zaniklých tratích a pohybuje se kolem železnice. Na Kovářskou ho začátkem roku 2019 přivedla náhoda, ale od té doby už neodešel. Jako letitý televizní reportér má ve spolku na starosti výrobu většiny videí, komunikuje s pamětníky a natáčí jejich vzpomínky. Máca je staniční zahradnice. Tráva kolem vodárny a osázená stráň u pramene jsou jen její práce. Až budou v oknech nádraží truhlíky a přednostova zahrádka rozkvete, bude to opět její zásluhou. Spolu s Bárou skvěle vyvažuje mužský element ve stanici.

břetislav tureček

bretislav@nadrazikovarska.cz

Břéťa se celý život profesně zabývá Blízkým východem a pro Český rozhlas z Orientu reportoval před Štěpánem. Jenže – to všechno přišlo až dlouhých letech jeho studií železničních škol, procestování celé sítě ČSD, nafocení tisíců fotografií železničního provozu, nasbírání desítek starých jízdních řádů a dalších železničních veteší. Zkrátka Břéťa je tak trochu šotouš. A navíc těžký nostalgik (na facebooku Liběchovský nostalgik): nápadně často opakuje, že „líp už bylo“ a „to byl svět ještě v pořádku“. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se rozhodne na Kovářské nejen pomáhat na brigádách, ale i vstoupit do našeho spolku s vidinou, že se tu jeho nostalgické sklony a sbírky jednou zhmotní v podobě železniční expozice!